Konvička má totiž odpor k islámu hluboce zažraný v krvi po svých předcích. Jeho matka totiž byla Řekyně, tehdy se mnohé děti za občanské války mezi monarchisty a komunisty v letech 1945 - 1950 dostali jako uprchlíci k nám a většinou u nás zůstali. Jeho prarodiče bojovali jako patyzáni v Helas. On má jako poloviční Řek odpor vůči islámu totálně zažraný v krvi. Muslimové totiž okupovali vlast jeho matky po 400 let, severní oblasti a Krétu ještě déle a léta trvající postupné osvobozování od muslimské nadvlády ty lidi stálo opravdu hodně obětí. Položil tam život také tvůrce tehdy zcela nového literálního druhu - románu lord Byron, který bojoval na straně Řeků proti muslimské nadvládě. Takže Kovničkovi se nedivím, on to má po předcích zažrané v krvi. To co provádí komisař Avramopoulos je velice nepěkný plivanec do tváře nejen těm padlým Řekům ale i lordu Byronovi, i když jsou už dávno mrtví.
Duchovní křesťanských církví Frantou počínaje, si sami kopou hrob, protože je jejich ovečky přestávají brát vážně. Před pár dny k tomu Konvička řekl pár slov v jednom rozhovoru, a s pasáží, kterou tu okopíruju mi nezbyde než souhlasit:
Češi prostě nejsou stádo. To ale neznamená, že bychom nebyli „křesťané“ v kulturním či možná morálním smyslu. Rčení „Co sám nerad, nečiň jiným“, což je vlastně Ježíšovo zlaté pravidlo, přece známe všichni, byť spíš z ironických epigramů Karla Havlíčka než od pana katechety – a každý Čech by to nejspíš podepsal. I proto bych se možná trochu ohradil: islám rozhodně není sekularizovaný, je naopak fanatický. Přitom se obejde bez hierarchické církve. Dělá to tak, že fanatismus vtluče přímo do hlav jednotlivých věřících. Češi jsou pravý opak. Také se obejdeme bez církve, ovšem naše náboženství, říkejme mu třeba „kulturní křesťanství“, je principiálně antifanatické. Fanatikům se smějeme. To, že zvládáme být křesťany bez církve, je velmi výhodné zejména v dnešní době, kdy špičky oficiálních křesťanských církví zradily své věřící i Pána Ježíše, a spolupracují s islámskými fanatiky. [i](Konvička sám o sobě tvrdí, že je ateista)[/i]
Já osobně jsem ten případ. I když jsem oficiálně papírově pořád ještě katolíkem, tak jsem se myšlenkově s ŘKC před sedmi lety, možná, že je to ještě déle zcela rozešel (ve středověku by mě za to upálili zaživa), takže teď sám sebe definuju jako křesťana bez církevní příslušnosti nebo též křesťana na volné noze s tím, že mnohdy dost vážně pochybuju, zda ten Bůh vůbec existuje. Za ateistu se nepokládám.
Chápu, že pokud toto bude čist nějaký katolík, tak ze mě vůbec mít radost nebude, jenže s tím nic nenadělá.