JINÉ ČTENÁŘSKÉ PŘÍBĚHY POSTIŽENÝCH

  "Děkuji vám za vaše stránky...proč tento zdravý lidský rozum neexistuje u všech?"

 

   Byl jsem zmrzačen jako 10 - letý. Důsledky jsou strašné... Od té doby jsem v celém svém životě velmi depresivní a sebevražedné myšlenky jsou stejně tak silné, jako při mém prvním pokusu...... Nevím, zda někdy dojde k tomu, že už nebudu důsledky mého zneužití a zmrzačení nadále pociťovat.....

 

  Můj penis je silně zjizvený a jsou na něm srůsty. Je ošklivý a znetvořený. Pohled na intaktní a můj vlastní penis ve mě vyvolává záchvaty paniky. Jsem tak bezmocný....

 

 

  Byl jsem bohužel ve věku 6 let obřezán. Podle lékaře jsem měl fimózu. Byl jsem radikálně a těsně obřezán a po celé dětství mě to silně rušilo, zvláště jsem se za to styděl. Druhy sportu, které byly spojeny se sprchováním s ostatnímy pro mě byly tabu. Když mi bylo 13 - 14 let, kdy bývají první zkušenosti s děvčaty, tak jsem dostal ohledně mé obřízky první ránu do obličeje. Když mi ho jednou jedna z mých přítelkyň chtěla masturbovat, s úděsem zjistila, že tam dole vypadám úplně jinak. Tak jsme toho nechali, protože to pro nás pro oba bylo trapné. Když jsem chtěl onanovat sám, tak přišly problémy. Nemohl jsem onanovat dvakrát denně jako ostatní moji kamarádi. Při onanii jsem si ho odíral a bylo to poměrně bolestivé. Dlouho jsem, zvláště při pohledu na jizvy svůj penis nenáviděl.

 

  Když došlo k prvnímu pohlavnímu styku, tak mi bylo jasné, že to u mě neprobíhalo tak, jako u mých přátel. Ostatní kluci byli hotoví spíše příliš brzo. Já ale musel hodně dřít, býval jsem u toho opravdu hodně zalitý potem, než jsem vůbec přišel k orgasmu. Postupně jsem si všiml, že ani holky si ten sex se mnou moc neužily, protože u toho vznikalo příliš mnoho tření. Teprve se svou současnou přítelkyní o tom mohu velmi dobře mluvit. Ona je první člověk, kterému jsem se svěřil se svým trápením. Později jsem začal balit svůj žalud do folie s dětským olejíčkem. Posléze jsme v sexu cítili pozitivní změnu. Později jsem ohledně mých problémů hodně surfoval na internetu a našel jsem tyto stránky (BVJ)  a mohu říci, že jsou opravdu skvělé.  :-)

 

  Došlo mi, že má obřízka byla zcela zbytečná, což se mě velmi dotklo a byl jsem následně velmi rozzuřený. Později jsem se překonal a rozhodl jsem se o tom promluvit se svou matkou, jak tomu tehdy bylo a proč jsem byl obřezán tak radikálně. Když se dověděla, že mě to v životě vždy vadilo ji vzalo a řekla mi: "Mě se tehdy na styl nikdo neptal ani mě o tom nikdo neinformoval, jenom mi řekli, že ta předkožka musí být odříznuta." Protože jí to také zajímalo, tak vzala telefon a zavolala doktorovi, který mě tehdy ošetřoval a ptala se ho na to.

 

  Dohodl jsem se s tím lékařem, že za ním přijdu a promluvím si s ním o tom.  Když jsem k němu přišel, tak jsem na něj spustil, co jsem se poslední dobou o obřízce dověděl. Podle jeho reakcí mě bylo hned jasné, že je to zarytý zastánce obřízky. Řekl mi, že obřezal své syny, i když obřízku ze zdravotních důvodů obřízku vůbec nepotřebovali a že s ní nemají vůbec žádné problémy. To mě tak naštvalo, že jsem se ho zeptal, jestli je sám také obřezán. Ne, samozřejmě, že nebyl!

 

  Vidím jako neskutečnou nestoudnost, že je něco takového vůbec legální. Byl jsem se u dvou, třech dalších urologů zeptat, jaké jsou možnosti ohledně obnovení předkožky. Řekli mi, že se o to nemám pokoušet, že jsou jiná zajímavá erotogenní místa na těle. Mezitím jsem si ji začal natahovat a uviděl jsem, že mi přibylo více předkožky. Sex se mi už mnohem zlepšil, pociťuju teď mnohem více a už se nemusím kontrolovat, abych se vůbec udělal a můj sex je teď mnohem vášnivější.

 

  Jak je to vlastně, když ta předkožka po natahování vyroste, drží potom sama na žaludu?

 

  Jaká je nejlepší natahovací metoda?

 

  Děkuji vám, ale raději zůstanu v anonymitě.

 

 

 

  Vážení provozovatelé těchto stránek. Chtěl bych vám složit velký kompliment za tyto stránky (BVJ), které jsou propracovány až do extrémních detailů a vysvětlení. Bohužel pro mě je to příliš pozdě. Kdyby toto moji rodiče četli před lety, tak bych dnes asi byl fyzicky nezměněný.....

 

  Základní informace o mě: je mi 22 let a byl jsem 4 roky starý, když jsem byl radikálně obřezán a to jsem měl ke všemu štěstí, že uzdička byla jen zkrácena ale ne úplně odstraněna. Je to totiž jediné místo, kde hodně cítím. Musím se přiznat, že jsem po celé roky o své obřízce zvlášť nepřemýšlel, to přišlo teprve před měsícem a ani nevím přesně proč. Poněvadž teď mám mnoho volného času, tak jsem se tím tématem stále intenzivněji a intenzivněji zaobíral. Možná by bylo lepší, kdybych to celé nechal někde v pozadí.

 

  Jsem velmi rád, že existují taková místa jako je toto, které mě ve všem poskytlo informace. Bohužel, na druhou stranu mě obsah fóra velmi šokoval a já si musím dávat opravdu velký pozor, abych se z toho nedostal do deprese, možná, že v ní už jsem. Po dlouhém rozhodování jsem byl dnes u urologa. Ten "lékař" půjde brzo do důchodu, je tedy už poměrně starý a mé tušení, že o té věci nemá vůbec žádné ponětí se v zápětí potvrdilo. Měl jsem už předtím slabé nervové zhroucení. Byl jsem už předtím málo pozitivně naladěn, tak následné věci nelze jednoduše popsat. Hned na počátku jsem řekl, proč jsem přišel, že nemám v žaludu žádnou citlivost a že je modrý, drsný a vyschlý. Musel jsem se svléknout, ukázal jsem mu to a on mě chytnul za žalud, tahal s ním násilně do všech směrů, velmi silně mě žalud tisknul, že jsem téměř řval bolestí a zeptal se mě: "A to mi tvrdíte, že nemáte žádnou citlivost v žaludu?" Na to jsem mu odpověděl: "Citlivost na bolest mi zůstala, ale necítím v něm žádné příjemné pocity a bolí mě to, když to přijde na sucho, neboť je to celé vyschlé a popraskané." Nedokázal nic objevit, jen to, že ten, kdo mě operoval to udělal nepořádně a že s ním nemohu vyhrát žádnou soutěž krásy.

 

  Když mě přestal prohlížet a posadil se ke stolu tak jsem měl ještě pár otázek na jazyku. Zvedl jsem se a od plic jsem mu řekl, že mi dělá starosti, že jsem při své obřízce ztratil mnoho citlivé tkáně. To bylo něco, co vůbec nedokázal pochopit. Tvrdil mi, že funkčnost tím nemohla být v žádném případě omezena, že se mi musí v každém případě postavit a to je ta nejdůležitější věc. Ten "lékař" vystudoval pravděpodobně někdy před 100 lety a už se pak dále ve svém oboru vůbec nevzdělával. Vůbec nechtěl k mým argumentům přihlížet. Přesvědčoval mě o výhodách obřízky. On je doktor a tak má vždy pravdu a já jsem jen mladý hloupý student, který nemá vůbec žádné lékařské znalosti. Pak přišel s argumentem, že má uzdička je teď také trvale obnažena a že je zjizvená a zdeformovaná a že se  mi neustále tře o šourek a jaktože tedy také neztratila citlivost???

  Řekl jsem mu, že mám  na žaludu volná nervová zakončení, která jsou nyní trvale odkryta a jak je známo, tak ty se neustále otupují třením a předrážďováním a hlavně tím, že jsou nyní bez ochrany. Na co jsem se ptal nedokázal vůbec pochopit a tak se mě zeptal, kde se to tře.....

  a tak mě napadlo, že je možná sám obřezaný a proto nechce přiznat žádné nevýhody, toto bylo pro mě velmi snadné si představit.

  Posléze začal s tím, že je má přítelkyně asi příliš suchá, poněvadž my muži memáme se suchostí žádné problémy. Že naše protějšky jsou normálně extrémně mokré, což on vidí jako suprové a že on se udělá už po několika vteřinách ať už s kondomem nebo bez něho!!!

  Tolik argumentů do mě hustil a já mám přesto necitlivý žalud! Pak na mě vytasil a Araby, kteří jsou všichni obřezaní a přesto mají všichni zachovanou citlivost, A že obřízka chrání před sexuálně přenosnými chorobami, což je pro partnerku velmi pozitivní. A sypal na mě rozmanité pozitivní argumenty o výhodách obřízky a byla to z jeho strany velmi hlučná debata.

 

  Já chci v každém případě slyšet názor jiného urologa. Jinak mi ještě řekl, že bych neměl příliš zabředávat do toho, kde jsem si co kde přečetl, že mi vše ještě vše funguje, a tak bych měl být rád, že mi to stále funguje.

 

  Samozřejmě, že jsem rád, že to není ještě horší, na druhou stranu je však fakt, že jsem mohl být normální a že radikální obřízka u mě byla naprosto zbytečná. I když jsem měl "fimózu" a zkrácenou uzdičku mi dnes řekl, že tehdy ta uzdička musela být protnuta. Ptám se jen, jak je možné obhájit u čtyřletého to, že by měl mít erekce, já si myslím, že tak brzo ještě ne. Ale i kdyby. Já si vůbec nemohu vzpomenout, že bych kdy měl nějaké bolesti nebo problémy se svou zúženou předkožkou. Na tomto místě vyjadřuju soucit s ubohýma chlapama, kteří téměř nic nebo téměř nic necítí a tak mají problémy s erekcí nebo dosažením orgasmu. Já bych se s něčím takovým nedokázal vyrovnat. Musím se přiznat, že pokud jsem neměl takové znalosti ohledně tohoto tématu, tak jsem byl pozitivně nebo neutrálně nastaven. Neměl jsem totiž vůbec žádné ponětí....

 

  Toto celé nesmí být tabuizovaným tématem a mělo by to být zveřejněno!!! Proto ještě více probuzení, i když stinou stránkou je, že poté budete mít pravděpodobně depresi. Zpětně je mi líto, že jsem se tím intenzivně zabýval. Pro psychiku je někdy lepší nevědět pravdu. Chci žít šťastný naplněný život i když bylo porušeno mé právo na fyzickou integritu. To celé mě dělá vyslpělým. Ten lékař se jmenuje Dr.......ze Zwickau. Každý by měl vědět, jaký je to nedovzdělaný lékař!!! Nejvíce mě na této podělané obřízkové věci vadí to, že se mě nikdo na nic neptal a že můj žalud už nikdy nebude přirozeně citlivý a je jedno, jestli si vypomůžu nějakým krémem nebo jiným prostředkem a že při orálním sexu nebudu nikdy moci cítit to, co cítí intaktní muži.

 

  Budu rád, když si někdo přečte můj příběh.

 

 

 

  Prosím neuvádějte mé jméno, nejsem totiž Pepa nebo Honza, ale mé jméno je zcela neobvyklé.

 

  Oznámení ode mne: Ve věku 13 let jsem byl obřezán. Bolest byla nesnesitelná, jako by mně někdo uřízl můj úd. Sám jsem se tehdy před tímto opatřením skrýval a chtěl jsem využít právo na "sebeurčení". 

 

  Dostal jsem na to 1 - 2 týdny nebezpečný hnisající zánět. Moje předkožka byla odříznuta a mé poranění bylo ošetřeno bez jakékoliv anestezie. To bylo utrpení. Plakal jsem po celou dobu zákroku, na to si přesně vzpomínám.

 

  Miluju své rodiče, o tom nepochybuju....  bylo to už před dlouhou dobou a já jim odpouštím. Chyba se může stát. Pokud byste toto zkusili i s mým mladším bratrem, pak neznám legraci, o to se úplně zasadím. Chci ho ochránit od toho utrpení a od té bolesti.

 

  Pozdravy

 

 

 

  Podle mého názoru učinil zemský soud v Kolíně nad Rýnem správné rozhodnutí, když rozhodl, že obřízka je trestný čin.

 

  Kritika předsedy ústřední rady Židů v Německu Dietera Graumanna a kritika islámských společenství není přiměřená.

 

  To co se zdálo být správné před 4000 lety, nemusí být správné dnes. Dnes existují jiné metody a možnosti.

 

  Toto rozhodnutí nemá nic společného s kulturní válkou, jak je to omýláno v tisku. Náboženství a tradice musejí být v postavení, v průběhu tisíciletí, zvláště v oblasti zdravotnictví reformovány. Pokud ne, tak nejsou adekvátní.

 

  Jsem přesvědčen, že by člověk měl mít možnost až v dospělosti, zda chce být obřezán, nebo ne.

 

  To říkám jako někdo, kdo byl sám obřezán jako dítě. Byl jsem starý 8 let a nemohl jsem rozhodnout o svém těle. V té době to nebyla žádná hygienická ani profesionální operace. V mé rodné vesnici v Kurdistánu. Starší pán přicházel jednou do roka do vesnice obřezat děti. Obvykle to bylo na podzim nebo v zimě. A v zimě bylo nebezpečí zánětu velmi vysoké. To se mi přesně stalo, potřeboval jsem týdny na vyléčení.

 

  Mám plné pochopení pro náboženské zvyklosti, ale pokud jde u toho o ohrožení zdraví nebo ublížení na těle, tak tam mé pozorumění končí. V náboženství, ať už v židovském, muslimském nebo křesťanském musí skončit podpora lidí, kteří ubližují na zdraví. Těm lidem jde jenom o moc a také o to, že by ztratili tvář ve své komunitě, o to, že by je už nebrali vážně a proto trvají na svých úzkoprsých metodách. Proto je dobré, že soudy rozhodují ve prospěch blaha lidí a ne ve prospěch těchto omezenců.

 

 

       převzato z NOCIRC

 

 

  "Mám nadále ošklivé kožní jizvy, kožní mosty a též pocit emociálního zranění a to dokonce 30 let později."

 

   Mně osobně byla úplně normální, funkční, důležitá a krásná předkožka amputována, když mě bylo 9 let zároveň s běžnou operací mandlí a já nebyl předem vůbec upozorněn, že při tom bude zároveň operován můj penis. Věděl jsem, že mi budou vyoperovány mandle s čímž jsem souhlasil, protože to mělo odstranit těžké bolesti ucha. Vůbec mi to však nezmírnilo bolest. Místo toho jsem se v nemocnici probudil s obrovským obvazem kolem penisu. Byl jsem zděšený, cítil jsem se ponížený, cítil jsem zlost, smutek a pocit hluboké osobní ztráty. Cítil jsem se, jako bych byl znásilněn nebo sexuálně zneužit. Celé léto jsem nemohl nosit spodní prádlo. Jakýkoliv komtakt žaludu s oblečením mi způsoboval bolest. Zůstaly mi nepěkné kožní jizvy, kožní mosty a ještě teď po 30 letech cítím emociální bolest.  Od toho dne jsem se obával, aby někdo neuviděl můj penis, dotýkal se ho nebo s ním měl intimní kontakt. Tvrvalo mi velmi dlouho, než jsem se kvůli tomu vůbec vzmohl navázat sexuální vztah.

 

   Dan Skomp, Hawaii, USA