článek vyšel v Indenpendentu 3.9.1993
autorka: Cherrill Hicksová
Jako mnoho dalších amerických mužů, kteří jsou ve středním věku byl Jim Bigelow při narození obřezán ale nikdy se z toho necítil štastný. "Často jsem se modlil, aby mi Bůh vrátil mou předkožku", vzpomíná, "A jak jsem stárnul, tak jsem nabýval přesvědčení, že je to tak lépe ale pocity z její ztráty nikdy nezmizely"
Před čtyřmi lety začal Dr Jim Bigelow, který je psychologem v Kalifornii, svou předkožku "restaurovat". Začal natahovat kůži těla svého penisu na žalud a na něm ji držel chirurgickou lepící páskou. Ta páska byla nalepena takovým způsobem, že mohl močit, a tak ji nosil. Když se odlepila, tak ji hned vyměnil.
"Narušilo mi to spontánní praktikování sexu, protože jsem musel harmonizovat dobu pohlavního styku s dobou, kdy jsem tu pásku měnil," tvrdí.
Ale Dr Bigelow tvrdí, že to úsilí stálo za to. Po čtyřech letech jemného a neustálého napínání kůže těla penisu má nyní předkožku, která, když má penis v klidovém stavu, pokrývá více než tři čtvrtiny žaludu. Po dalších 18 měsících natahování doufá, že bude mít žalud celý zakrytý.
Ochranný obal, vytvořený novou kůží, jak on tvrdí, způsobil, že žalud jeho penisu začal být citlivější a to citlivější i sexuálně. "Povrch žaludu se změnil ve své struktuře z hrubé pokožky spíše ve sliznici," tvrdí. "Ta nová předkožka mi také obnovila pocit úplnosti, psychologický pocit celistvosti, který mi před tím chyběl."
Dr Bigelow může vypadat jako další bláznivý Kaliforňan, ale jeho kniha o rekonstrukci předkožky The Joy of Uncircumcising, Restore Your Birthright and Maxime Sexual Pleasure (Radost z neobřezanosti, obnova vašeho přirozeného práva a maximální sexuální rozkoš) má dobré recenze ve dvou amerických lékařských publikacích, Journal of American Medical Assotiation a Plastic and Reconstructive Surgery a jen ke konci roku bylo publikováno na 5000 kopií.
Ve svém domově, v malém městě na kalifornském pobřeží Dr Bigelow nyní provozuje Uncirc, Uncircumcising Informations Resoucre Center, pro muže, kteří si chtějí "znovuvytvořit" svou předkožku.
Jeho program znovuvytvoření předkožky zní velmi nepravděpodobně ale on je založen na tkáńové expanzi, při které se postupně prodlužuje stávající kůže, což je technika, která je v plastické a reproduktivní chirurgii běžná.
"Pokud dokážu svou předkožku vytvořit já, tak to může zvládnout každý," tvrdí Dr Bigelow. "Byl jsem jedním z těch nešťastných mužů, kteří byli velmi těsně obřezáni, takže jsem musel být velmi vytrvalý a pravděpodobně mi to trvalo déle, než to trvá průměrně. Vím o dalších obřezaných mužích, kteří byli schopni ten program dokončit a oklamat doktory, že si mysleli, že nejsou obřezáni, během dvou let."
Na rozdíl od Britů, kteří v padesátých letech od praktikování novorozenecké obřízky upustili, mnoho rodičů v USA stále upřednostňuje rutinní obřízku při narození, přičemž tvrdí, že to snižuje možnost vzniku infekcí a pozdějších nemocí. Většina výzkumů však ukazuje, že ta operace nepřináší žádný lékařský přínos a lékaři v Británii by argumentovali, že moderní hygienické postupy činí praktikování obřízky jako preventivního opatření neodůvodněným.
Míra obřízky v USA v poslední době klesla ale u 90% dospělých mužů se tam předpokládá, že mají svou předkožku odstraněnou a více než 60% amerických dětí - na 3000 denně je stále podrobováno obřízce. Americkým doktorům to obřezávání vynáší na 200 milionů dolarů ročně.
"Jsme posledním průmyslovým národem na Zemi, který provádí rutinní obřízky svých novorozenců z jiných, než náboženských důvodů," tvrdí Dr Bigelow.
Podle Dr Ronalda Goldmana, ředitele centra v Bostonu, které nabízí podporu a radu obřezaným mužům, se ta operace stala pouze barbarským společenským rituálem.
Dr Goldman, který též prochází procesem "neobřezání" říká, že prožil zážitek své vlastní obřízky prostřednictvím prvotní terapie, aby mu to pomohlo se s tím vyrovnat.
"Když k nám lidé přicházejí, tak je to často poprvé, kdy o tom s někým mluví," tvrdí Dr Goldman. "Když si uvědomí svou ztrátu, tak se cítí, jako by byli porušeni. Je to otázka lidských práv."
Rostoucí počet zdravotníků tvrdí, že ta operace je bolestivá, traumatizující a zbytečná. Marylin Milosová, zdravotní sestra, která byla vyhozena z Marinské všeobecné nemocnice v San Anselmu v Kalifornii za to, že rodičům radila proti této operaci založila NOCIRC (National Organisation of Circumcision Information Resoucre Center), která provádí kampaň zaměřenou na další zdravotní pracovníky a tak doufá, že "zastaví výkřiky dětí."
"Když jsem byla mladá matka, tak jsem nechala obřezat své tři syny, protože jsem věřila doktorům, že jim to nijak neubližuje," tvrdí, "ale když jem začala pracovat jako zdravotní sestra a viděla jsem první obřízku dítěte, které bylo připoutáno v plastové desce, které silně křičelo, zatímco ho jiní řezali, tak jsem byla zděšená."
Někteří lékaři nyní uznávají, že bez ochranného krytu se povrch stále odkrytého žaludu stává hrubším a méně citlivým. Dr Thomas Ritter, americký chirurg a autor knihy Say No to Circumcision, což je první kniha amerického lékaře proti obřízce, poukazuje na to, že jakmile je předkožka odstraněna, tak začíná proces zvaný keratinizace.
Čím je větší expozice pleti žaludu vůči oděru, tlaku a šoupání, tím se na něm vytvoří silnější vrstva keratinu, který je hlavní složkou vnější vrstvy kůže. Je-li žalud vystaven plenám, moči a oděru, tak se nakonec stává suchým, matným, kožovitým, nahnědlým a keratizovaným, přičemž namísto charakteru sliznice nabývá charakteru vnější pokožky.
Tento proces keratinizace pokračuje po celý život. "Dostávám dopisy od mužů, kteří tvrdí, že jejich sex s obřezaným penisem je jako provádět pohlavní styk loktem", tvrdí Dr Bigelow..U neobřezaného muže dodává, že žalud a vnitřní vrstva předkožky připomínají sliznici uvnitř rtu. Žalud je pak schopen vnímat erotogenní pocity, které není možné vnímat s hrubším žaludem obřezaného penisu.
Dr Ritter také popisuje "dynamiku rozkoše" neznámou obřezaným mužům: "mimořádně intenzivní" pocity vyvolané vzájemnou stimulací žaludu a předkožky, protože ta během předehry a penetrace klouže sem a tam.
Jiní vědci se shodují na tom, že ta předkožka má sexuální výhody sama o sobě. Dr John Taylor, kanadský patolog, ve své knize trvá na tom, že vnitřní povrchová sliznice předkožky obsahuje "rýhovaný pás", který je štědře vybaven specializovanými erotogenními nervovými zakončeními, kterých je mnohem více, než na samotném žaludu.
Největší výhodou "neobřezanosti" je podle jejích příznivců skutečnost, že jakmile začne proces expanze tkáně a žalud je opět zakryt, tak se ten proces keratinizace zvrátí. Znovu získaná citlivost žaludu je, jak tvrdí Dr Bigelow, "prvním a nejkonzistnějším výsledkem hlášeným muži, kteří si obnovili svou předkožku." Výsledkem toho procesu je "citlivost, kterou muži, kteří byli obřezáni, nikdy neznali."
Technika "tkáňové expanze", kterou popisuje, byla průkopnicky vyzkoušena několika kalifornskými muži, kteří se později začali nazývat Buff - Brothers United pro Future Foreskin. Jejich inspirací byly přírodní národy, které si takto vytahávají ušní boltce a rty.
Obnova předkožky, někdy i chirurgická se praktikovala i j jiných historických obdobích - zejména v židovských komunitách, kterým hrozilo pronásledování v řecké i římské říši nebo nacisty. Dr Bigelow zdůrazňuje, že odmítání obřízky nemá nic společného s antisemitismem: někteří židovští rodiče se též stavějí proti té operaci.
Jak lepící páska napíná kůži těla penisu a ta se začne zvětšovat, tak je potřeba, aby se zvětšovala i nadále, dalšího napětí. To může být zajištěno připojením malého závažíčka - například rybářského olůvka - na pásku.
V poslední a třetí fázi programu používá Dr Bigelow účelové, nálevkovité "expanzní zařízení" vyvinuté jedním kalifornským inženýrem. Je vyrobeno z nerezové oceli a je účelově nasazeno na žalud, čímž poskytuje další napětí potřebné k dalšímu roztahování kůže těla penisu. "Záměrem je poskytnout dostatečné napětí, abyste oklamali penis, aby uvěřil, že roste do neuvěřitelné délky, takže pak bude narůstat jeho kůže, která pak pokryje žalud," jak on tvrdí.
V závislosti na jednotlivci a těsnosti obřízky může úplné pokrytí žaludu trvat až tři roky. Pokud se to provádí správně a ta kůže je natahována jemně. Dr Bigelow tvrdí, že by to nemělo způsobovat žádnou bolest.
Stojí výsledek za to úsilí? Dr Donald Greer z Casperu ve státě Wyoming, který se specializuje na chirurgickou obnovu předkožky po obřízkách tvrdí, že viděl "že viděl rozumné výsledky u mužů, kteří si tu kůži natáhli sami i když při tom není takové množství nové tkáně, jak je ho možné získat chirurgicky pomocí kožních štěpů. Metodou svépomoci se ale dosahuje "příznivějších výsledků, i když to vyžaduje hroznou spoustu trpělivosti," jak on tvrdí.
Rovněž je nezbytná emoční podpora partnerky. "Moje žena si zpočátku myslela, že to, co chci dělat, je velmi divné." tvrdí Dr Bigelow. "Jakmile jsem jí vysvětlil, jak jsem se cítil a že potřebuju její podporu a spolupráci, ta stála při mně."
Jednou z nevýhod obnovené předkožky je její "nepravost". Ne vždy zůstane na místě, na žaludu, protože se její špička nezužuje jako u přírodní předkožky.
Dr Bigelow doporučuje, aby se ten svépomocný program prováděl pokud možno pod dohledem sympatizujícího lékaře. Ale mnozí muži, kteří si chtějí obnovit předkožku se u doktorů střetávají nejen z s podezřením ale mnohdy i s nepřátelským postojem.
Dr Bigelow se omluvil svému synovi za to, že ho nechal obřezat jako dítě. Jak sám tvrdí, jako mladý devatenáctiletý otec se neodvážil nesouhlasit s doktory. Na otázku, proč chce ve svých šedesáti letech svou předkožku zpět, rád cituje jednoho staršího muže, který mu napsal: "Obnovuju si předkožku, protože jsem se s ní narodil a s ní také chci zemřít."