obřízka a rakovina děložního hrdla
Snižuje obřízka mužského partnera riziko vzniku karcinomu děložního hrdla u žen?
Hypotéza, že vznik rakoviny děložního hrdla může být způsoben smegmatem z mužské předkožky byla vynalezena americkým lékařem Ernstem Wynderem v roce 1954. Jeho studie se prokázala jako nepravdivá, protože většina pacientek s rakovinou děložního čípku, které zkoumal, nesprávně uvedlo, že jejich manželé byli intaktní. Ty ženy neměly vůbec tušení (situace v USA obvyklá), zda jsou jejich muži obřezáni nebo ne. Odpověděly tak, jak se domnívaly, že to lékař chce slyšet. Dr Wynder v roce 1960 uznal, že udělal chybu a dva roky na to byla ta hypotéza, že obřízka může chránit před rakovinou děložního hrdla i formálně vědecky vyvrácena Dr Sternem.
( Tu je třeba se Dr Wyndera zastat. Tu hypotézu nevymyslel on ale Dr Abraham Ravich.
Dr Ernst Ludwig Wynder (1922 - 1999) se narodil do židovské rodiny v Německu, v roce 1938, když mu bylo 16 let jeho rodina, když to ještě bylo možné, přestěhovala kvůli nacistické perzekuci do USA. Ještě jako student medicíny si všiml vztahu mezi kouřením a rakovinou plic, což mu později přineslo proslulost. Když se dověděl o mýtu Dr Raviche, tak se toho zpočátku chytl, a také to začal zkoumat. Jenže po 6 letech uznal, že se v tomto dopustil omylu. Dr Wynder se zachoval jako pravý vědec a v žádném případě ho nelze stavět do stejné řady s proobřízkovými fanatiky, jako byli Dr Abraham Wolbrast a Dr Abraham Ravich Redakce PNVT)
Stern a Neely přezkoumali některé výzkumy na toto téma:
"Vzhledem k tomu, že bylo dáno doporučení, že obřízka by měla být používána jako preventivní opatření proti rakovině děložního hrdla, jsme hledali další potvrzení té hypotézy. Skoro ideální byla populace zdravých žen, které přišly do zařízení pro detekci rakoviny, kdy ta populace byla rovnoměrně rozdělena mezi ženy, jejichž manželé byli obřezáni a ženy, jejichž manželé obřezáni nebyli. Míra detekce rakoviny děložního hrdla u nežidovských žen obřezaných manželů se nelišila od míry u žen nežidovských manželů, kteří obřezáni nebyli. Dále bylo zjištěno, že používání kondomů u manžela, čemuž je připisován stejný efekt jako obřízce, protože blokuje kontakt mezi smegmatem a děložním hrdlem nemá žádnou souvislost mezi rozdílnými počty rakoviny děložního hrdla.
Tato studie zcela zničila mýtus, že přítomnost předkožky nebo smegmatu vede k vyššímu výskytu rakoviny děložního hrdla u žen.
Ke stejnému závěru dospěly i jiné studie, které zkoumaly vztah rakoviny děložního hrdla a přítomnosti předkožky u partnerů postižených žen.
Ve studii University of Aberdeen je uvedeno:
"Výsledky nepodporují teorii, že by ženy, jejichž manželé jsou obřezáni měly nízkou pravděpodobnost výskytu rakoviny děložního hrdla než ženy, jejichž muži obřezáni nejsou. Tak je tato studie v souladu se zjištěními Jonese s kolektivem z roku 1958 a se studií Boyda a Dolla z roku 1964."
Terris, Wilson a Nelson dospěli ve svých studiích k tomuto závěru:
"Nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi stavem obřízky manželů pacientek a mezi počty rakoviny děložního hrdla u kontrolních skupin, Výsledky této studie jsou v souladu s výsledky studií Aitkena-Swana a Bairda. Není žádný důkaz, že má stav neobřízky něco společného s karcinomem děložního hrda a to jak karcinomem in situ nebo s rozvinutým karcinomem."
Dokonce i slovutný výzkumník v oblasti rakoviny, Dr Ernst Ludwig Wynder, (o němž už bylo zmíněno), nakonec hypotézu, na jejíž popularizaci se jeden čas podílel, že by mužská obřízka mohla snížit počet rakoviny děložního čípku u partnerek obřezaných mužů, úplně odmítnul a dal jasně na jevo, že ta amputace předkožky není účinným prostředkem pro prevenci rakoviny děložního hrdla, když prohlásil:
"Další důležité faktory, které jsou při vzniku rakoviny děložního čípku častější, a to je důležité, je velmi nízký věk při zahájení sexuálního života s plnohodnotnými pohlavními styky, velké množství různých sexuálních partnerů, příslušnost k nižší sociálně ekonomické vrstvě. Pokud nejsou jiné důvody, jako je například fimóza, tak není takový chirurgický zákrok opodstatnitelný."
Ho s kolektivem prokázal, že kofaktory jako je tabakismus může usnadňovat průnik lidského papilomaviru HPV do slzničních buněk děložního hrdla. Ho s kolektivem také zdůraznil, že vysoká hladina antioxidantů může zajistit ochranu v krevním séru. Je však potřeba dalších studií, aby byl takový ochranný účinek skutečně prokázán.
Walboomers tvrdí, že DNA HPV byla detekována u více než 99,7% případů rakoviny děložního hrdla. Dle toho je infekce lidským papilomavirem HPV nezbytnou podmínkou vzniku rakoviny děložního hrdla.
Známé etiologie - příčiny rakoviny děložního hrdla jsou: příliš časný začátek vzniku sexuální aktivity, velký počet různých sexuálních partnerů, kouření a přítomnost HPV. Na základě dostupných důkazů z lékařské vědy vyplývá, že tvrzení, že existuje souvislost mezi rakovinou děložního hrdla a přítomností předkožky u mužského partnera bylo nesprávné.
Znovuoživení hypotézy, že obřízka chrání před rakovinou děložního hrdla v roce 2002
V roce 2002 The New England Journal of Medicine otiskl článek od Castelsaguého a jeho kolegů. V tom článku se tvrdí, že se prokázalo, že ta obřízka snižuje riziko infekce virem HIV u ženské partnerky. Ten produkt byl ostře kritizován kvůli četným metodologickým chybám, byl v rozporu s jinými publikovanými studiemi i jinými výzkumnými zprávami od stejných autorů, které tvrdí, že u sexuálních partnerů byly nalezeny různé typy HPV. To bylo hlášeno v předstihu redakci New England Journal of Medicine. Zveřejnění tohoto chybného článku může být důsledkem edičních problémů.
Viz též stanovisko NOCIRCu: "Další informace o rakovině děložního hrdla a obřízce.
Menszer s kolektivem prokázal, že je to genetika a ne mužská obřízka, co je odpovědné za nízký výzkum karcinomu děložního hrdla u židovských žen. Hypotéza, že židovské ženy trpí méně častěji rakovinou děložního hrdla proto, že jejich manželé jsou obřezáni je v rozporu s těmito zjištěními.
Očkování
je to, čeho je proti infekci lidským papilomavirem HPV potřeba, ale není to to výhradní, čímž se dá zamezit rakovině děložního hrdla. To bivalentní očkování však nabízí velmi významnou ochranu proti infekci HPV. Po úspěšném testování se očekává, že to očkování sníží počet infekce HPV a s tím související související rakoviny děložního hrdla na níž je poměrně velká úmrtnost. (Tato bivalentní vakcina proti HPV, aktivní proti typu 16 a 18 a další tetravalentní, která je účinná proti typu 6, 11, 16 a 18, jsou k dispozici v Evropě od roku 2007. Redakce BVJ) Nikdy nebylo prokázáno, že by ta mužská obřízka poskytovala nějakou skutečnou ochranu proti infekci HPV u partnerek obřezaných mužů. Ale i kdyby tomu tak bylo, tak by ta obřízka byla stejně zbytečná, protože tu ochranu poskytuje nové očkování.
Shrnutí
Dnes už víme, že mezi hlavní rizikové faktory u obou typů rakovin, jak rakoviny penisu tak rakoviny děložního hrdla patří tabakismus, jímž se šíří karcinogeny pomocí krevního oběhu po celém těle a stejně tak přítomnost lidského papilomaviru HPV, který je přenášen sexuální aktivitou.
Dr Abraham Wolbrast svými proklamacemi ve dvacátých a třicátých letech minulého století, že ta obřízka zabraňuje rakovině penisu a které se ukázaly jako nepravdivé, podvedl na několik desetiletí (americkou) lékařskou veřejnost. Ta obřízka nezabraňuje ani rakovině penisu ani rakovině děložního čípku u partnerek obřezaných mužů.
Nová vakcina proti lidskému papilomaviru HPV chrání proti oběma typům rakoviny, jak rakoviny penisu, tak rakoviny děložního čípku. Strach z rakoviny proto nemůže být zneužíván pro ospravedlnění praxe mužské obřízky.
Stanovisko k využití mužské obřízky ohledně prevence rakoviny děložního hrdla u žen
převzato z NOCIRC
San Anselmo, Kalifornie. červen 2002
Mužská obřízka je operace, které byly průběhu let připisovány nesčetné lékařské a profylaktické výhody. Ta tvrzení se však ukázala jako neopodstatněná a to zcela bez vyjímky.
Historie
Často se tvrdí že mužská obřízka může snížit výskyt rakoviny děložního hrdla u partnerek obřezaných mužů. Toto tvrzení bylo poprvé vzato v potaz, když to Dr Ernst Ludwig Wynder publikoval v lékařské literatuře v roce 1954. Dr Wynder tvrdil, že židovky, jejichž manželé jsou obřezáni, trpí rakovinou děložního hrdla méně než nežidovské ženy. V té době ještě nebyly pravé příčiny rakoviny děložního hrdla známy, takže za příčinu mohlo být považováno téměř vše. Dr Wynder získal informace o stavu obřízky manželů dotazováním pacientek. Mnohé z nich však nebyly schopné rozpoznat, zda jsou jejich muži obřezaní nebo ne (v USA běžné). To je důvod, proč jsou výsledky té studie Dr Wyndera nevěrohodné.
Etiologii vzniku rakoviny děložního hrdla studovali také Jones, McDonald a Breslow. Jejich závěry byly publikovány v roce 1958. Na rozdíl od studie Dr Wyndera jejich studie nenašla žádnou spojitost mezi rakovinou děložního hrdla ženy a stavem obřízky jejího partnera.
"Tvrdilo se, že obřízka mužského partnera je nejdůležitějším rozdílem mezi faktory u rakoviny děložního čípku u kontrolních skupin. Naše průzkumy ukazují, že obřízka prvního partnera nebo partnera s nímž vztah trval nejdéle je ve stejné frekvenci jako v kontrolní skupině. Ze studie byli vyloučeni židovští partneři. Hodnoty se značně lišily dle chvíle publikovaných zpráv, takže to bylo provedeno na dalších skupinách. Všechny ověřily původní závěr, že obřízka nebo nedostatek obřízky byly stejné u partnerů žen s rakovinou děložního hrdla jako i u žen z kontrolních skupin."
Dr Wynder zkusil ještě v roce 1954 v nové studii určit správnost statusu obřízky. Jak však Dr Wynder zjistil, tak 25% mužů nevědělo, že jsou obřezáni a spolehlivě to nevědělo 62% žen. Dr Wynder došel k závěru, že pouze přímé ověření lékařem může dát v tomto spolehlivé výsledky. V důsledku toho jsou jeho studie z roku 1954, kdy vycházel pouze z tvrzení pacientek, pochybné.
Stern a Neely též studovali etiologii rakoviny děložního hrdla pomocí několikanásobné regresivní analýzy:
"Míra detekce rakoviny děložního hrdla u nežidovských žen, jejichž manželé jsou obřezáni, se nijak neliší od míry detekce u nežidovských žen neobřezaných partnerů."
Míra obřízky nebyla prokázána jako rizikový faktor. Jako rizikový faktor se však ukázalo velké množství faktorů.
Boyl a Doll se ve své studii publikované v roce 1964 zabývali otázkou příčiny rakoviny děložního čípku. Boyl a Doll nepotvrdili závěry Dr Wyndera z roku 1954, že je nedostatek obřízky příčinou rakoviny děložního čípku. Poukázali na faktor velkého množství sexuálních partnerů, ale nebyli schopni ten faktor blíže specifikovat. Dále se ukázalo, že nízký sociálněekonomický faktor je též rizikovým faktorem pro rakovinu děložního čípku.
Ta záležitost stála až do roku 1965, kdy se v lékařské literatuře objevila studie Aitkena-Swana a Bairda. Aitken-Swan a Baird provedli další studii, v níž byl stav obřízky manžela fyzicky vyšetřen lékařem. Aitken-Swan zjistil, že u partnerů mužů uvedli správně stav obřízky v 84% případů a manželek to stanovilo správně 62%. Bylo zjištěno, že 54% těch manželů nebylo obřezáno, 22% bylo obřezáno jen částečně a 24% bylo obřezáno úplně. Aitken-Swan a Baird uvádějí: "Neexistuje významný rozdíl mezi pacientkami a kontrolní skupinou."
V roce 1970 byly publikovány dva články, které se zabývaly údajnými zdravotními výhodami mužské kojenecké obřízky. V Austrálii prozkoumal Leitch důkazy o hodnotě obřízky pro prevenci rakoviny děložního hrdla k závěru, že klíčovými etiologickými faktory jsou nižší sociálně ekonomický status a špatná hygiena a ne nedostatek obřízky. V USA nezávisle na tom Noel Preston použité důkazy ohledně hodnoty obřízky jako prevence rakoviny děložního čípku. Došel k závěru, že pohlavní styk a ne obřízka je tím faktorem a doporučil bariérové ochranné prostředky jako jsou kondomy a podobně.
Terris, Wilson a Nelson v roce 1973 provedli studii o vztahu rakoviny děložního hrdla a obřízky mužského partnera. Terris s kolegy nezjistil žádné rozdíly mezi stavem obřízky partnerů pacientek a kontrolní skupinou.
Sumithran zkoumal výskyt rakoviny děložního hrdla u kmene Orang Isli, přírodního kmene v Malajsii, který nepraktikuje mužskou obřízku ale dodržuje přísný etický kodex, takže je u nich mimomanželská sexuální aktivita velmi omezená. Výskyt rakoviny děložního hrdla byl u toho kmene velmi nízký, i když u něho muži nejsou obřezáni.
Megafu zkoumal rakovinu děložního čípku u kmene Ibo v Nigérii. Chlapci toho kmene jsou rituálně obřezáváni. Bylo zjištěno, že je u nich míra rakoviny děložního hrdla velmi vysoká, přestože jejich muži jsou obřezáni.
Smegma je přírodní látka, která se nachází na genitáliích samců a samic a to jak u lidí, tak i u zvířat. Reddy zkoumal smegma a zjišťoval, zda je to karcinogen a zjistil, že to smegma nemá karcinogenní účinky.
Po všech těchto výzkumech se ukázalo, že nedostatek mužské obřízky není rizikovým faktorem pro onemocnění rakovinou děložního hrdla, ale že etiologický hlavní faktor není znám. Ať už byla příčina jakákoliv, tak se jevilo, že s tím mají co do činění nízký socioekonomický status, brzká a časná sexuální aktivita a opakovaně se měnící sexuální partneři. Rakovina děložního hrdla je v součastnosti považována za pohlavně přenosnou nemoc. Objev skutečné příčiny nebylo možné provést bez nezbytného pokroku v molekurální biologii.
Skutečná příčina
Při studiích v roce 1980 bylo objeveno DNA lidského papilomaviru HPV typu 16 a 18 v lidských buňkách rakoviny děložního hrdla a tím už bylo kolem roku 1990 jasné, že infekce viru HPV jsou přenášeny pohlavním stykem a jsou rizikovým faktorem pro rakovinu děložního hrdla. Další rizikové faktory jsou podvýživa, kouření, používání antikoncepčních pilulek, sexuální chování, infekce jinými pohlavními chorobami, manžel, jehož manželka měla rakovinu děložního hrdla, manžel, který má rakovinu penisu nebo manžel, který trpí genitálními bradavicemi.
Následný výzkum potvrdil roli HPV při vzniku rakoviny děložního hrdla. Walboomers s kolektivem prohlásil, že dnes je HPV detekován při 99,7% případů rakoviny děložního čípku a infekce virem HPV je považována za nezbytnou podmínku rakoviny děložního hrdla. Výzkumníci se domnívají, že dalším faktorem je kouření.
Opatření v oblasti zdraví
Walboomers s kolektivem zjistil, že je třeba výtěr děložního čípku doplnit testem na HPV nebo ho změnit. A dnes je jasné, že se ženy samy nevhodným sexuálním chováním vystavují zvýšenému riziku.
Nový vývoj
Centrum Internatio de Recherche sur le Cancer - CIRC (Mezinárodní centrum pro výzkum rakoviny) se sídlem v Lyonu provádí po řadu let v několika zemích studie o rizikových faktorech rakoviny děložního hrdla. V roce 2002 vydali lékaři CIRC 3 zprávy. Dvě byly publikovány v časopise Lancet. Třetí zpráva ale nebyla zveřejněna v časopise Lancet ale byla zveřejněna v The New England Yournal of Medicine.
The New England Yournal of Medicine ten článek publikoval s velkou slávou jako úvodník a podobná tisková zpráva pak byla distribuována ve většině velkých novin a v elektronických mediích. Castellsaqué s kolektivem došel reálně k závěru, že ta obřízka je spojena s mírným, nevýrazným poklesem rakoviny děložního hrdla u ženské partnerky. Ve zvláštním případě mužských partnerů, kteří patřili do "vysoce rizikové skupiny", tedy promiskuitní partneři, kteří měli svůj první pohlavní styk před sedmnáctým rokem, méli ve svém životě 6 a více sexuálních partnerů nebo měli pohlavní styk s prostitutkami. Castellsaqué s kolektivem u nich došel k závěru, že by mohlo existovat statisticky významné riziko pro jejich partnerky.
Kritičtí lékaři tvrdí, že stav obřízky byl prošetřován přímým fyzikálním vyšetřením pouze v Brazílii, Thajsku a na Filipínách. Stav obřízky v ostatních sledovaných zemích zřejmě fyzicky prošetřován nebyl. Autoři uvedli chybovost při sebeposouzení obřízky 5,3%. Ta míra je podstatně menší, než to bylo u Dr Wyndera s kolektivem. V důsledku toho je to číslo podezřele nízké. Autoři o tom čísle vůbec nepochybovali, přesto že pouze 41,5% mužů bylo přímo vyšetřeno. V závěru studie berou autoři toto samohlášení jako základ a vůbec neberou jako základ stav obřízky, který byl zjištěn přímým vyšetřením. To je překvapující, protože dřívější studie prokázaly, že takové samohlášení o stavu obřízky je velmi nespolehlivé. To je závažná chyba, která tu studii znehodnocuje.
Kliničtí lékaři detekovali virus HPV u mužů tím, že dělali výtěry z distální močové trubice a koronárního žlábku. Je obtížné pochopit, proč to bylo zrovna takto prováděno, aniž by byl brán v úvahu stav obřízky, ale zřejmě tomu tak bylo.
Ta zpráva kombinuje data z 5 předchozích studií, které byly prováděny v různých zemích, což je rušivý faktor, protože se snaží porovnat údaje z velmi rozdílných oblastí a ze skupin obyvatelstva s různou úrovní promoření virem HPV, s různou úrovní kouření, s odlišnými sexuálními zvyklostmi a jinými rozdíly. Poland přesně uvedl, že stav obřízky v různých oblastech není náhodný. To platí také v této studii, protože 65% obřezaných mužů pocházelo z Filipín, kde je obřízka chlapců hluboce zakořeněnou sociální praxí. Ta zpráva nebere ani do úvahy různé rozdíly výskytu viru HPV mezi různými populacemi u zkoumaných ani nezohledňuje frekvenci kouření cigaret, ani užívání orální hormonální antikoncepce ani počet narozených dětí, které se zkoumaným pacientkám narodily přirozenou cestou ani kontrolní skupiny ani nezohledňuje počet obyvatel v těch zemích.
Castellsaqué s kolektivem bral v úvahu pouze ženy, které uvedly, že měly pouze jednoho sexuálního partnera. V některých kulturách je přikládán tak mimořádně velký význam panenství, takže jsou ženy neochotné přiznat předchozí sexuální partnery. Ty studie se zaměřily pouze na současné partnery žen s rakovinou děložního hrdla. Karcinom děložního čípku má ale dlouhou inkubační dobu, která může být i několik desítek let. Mnoho žen v těch studiích mohlo být infikováno bývalým partnerem v době jejich brzké sexuálně aktivní doby. Aitken-Swan a Baird a též Adami i Trichopoulos si uvědomili, že tu nelze vyloučit předchozí sexuální partnery.
Castellsaqué s kolektivem tvrdil, že neobřezaní muži měli větší počet infekcí HPV. Naproti tomu Aynand s kolektivem prokázal, že není žádný významný rozdíl infekce virem HPV mezi obřezanými a neobřezanými muži.
Castellsaqué s kolektivem sledoval četnost infekce virem HPV u mužů, u jejichž manželek byla diagnostikována rakovina děložního hrdla. Je velmi pravděpodobné, že alespoň někteří z těchto mužů byli infikováni jejich manželkami. Je zřejmé, že možnost, že by ti muži mohli být infikováni jejich manželkami, nebyla vzata do úvahu a tento fakt může mít za následek, že výsledky té zprávy jsou vážně narušené.
Castellsaqué s kolektivem provedl "úpravy" svých dat po uzavření těch studií avšak nezveřejnil použité faktory těch "úprav", takže jejich platnost nelze ověřit.
V těch třech článcích od CIRC byly použity "bezpodmínečné logistické regrese" statistické analýzy pro kontrolu matoucích faktorů. Ty studie obřízky zahrnovaly úroveň vzdělání, rok prvního pohlavního styku, počet celoživotních partnerů a samohlášení o frekvenci čištění pohlavních orgánů a ženské faktory, jako je věk, počet životních sexuálních partnerů a věk při prvním pohlavním styku. Faktory, jako je kouření, parita a používání orální hormonální antikoncepce nebyly vůbec zohledněny. Skegg k tomu poznamenal:
"Logistické regresivní analýzy mohou být nestabilní, když je nastavení pro mnoho proměných ve vztahu k počtu událostí."
Selhání Castellsaquého s kolektivem ohledně parity a užívání hormonální antikoncepce je k podivu, protože CIRC současně zveřejnila další dvě studie, kde byly ty faktory zveřejněny.
Vědecké studie etiologie onemocnění musí kontrolovat známé matoucí faktory, nebo jsou jejich výsledky neprůkazné. I nyní se zdá, že i když je infekce virem HPV nezbytnou podmínkou rozvoje genitální rakoviny včetně rakoviny děložního hrdla, že mohou být nezbytné též některé jiné faktory pro spuštění té neoplazie. Mezi známé faktory patří nízký sociálně ekonomický status, kouření, užívání hormonální antikoncepce a víceparita. Zpráva Castellsaquého s kolektivem tyto faktory nezohlednila.
Jak už bylo poznamenáno výše, tak Castellsaqué s kolektivem nenašel signifikativní výsledky mezi obřízkou a poklesem rakoviny děložního hrdla. Když však pozorovali "vysoce rizikové muže", tak hlásili významné riziko žen k onemocnění rakovinou děložního hrdla.
Přesto, Castellsaqué s kolektivem dospěl k závěru, že je zapotřebí dalších studií. Odmítl doporučit rutinní neterapeutickou obřízku.
Závěr
Zjištění Castellsaquého s kolektivem pokud jde o vlastní stanovení stavu účastníků studie je v silném napětí s řadou studií, které byly provedeny v letech 1950 až 1960. Jejich zjištění, že status té obřízky není významný potvrzuje předchozí zjištění. Avšak jejich zjištění, že neobřezaní muži, kteří jsou "vysoce rizikoví" představují vyšší nebezpečí pro jejich partnerky než "vysoce rizikoví" muži, kteří jsou obřezaní je "nové". V jejich studiích existuje mnoho metodologických nedostatků, takže ty studie musí být považovány za neprůkazné. Váha lékařských důkazů ukazuje, že mužská obřízka nemá žádný význam pro prevenci infekce virem HPV u žen. (To napsal v jednom článku i docent Zvěřina. Redakce PNVT) Studie Castellsaquého na tom mění málo, spíše na tom nemění vůbec nic. Na dlouhodobé pozici NOCIRCu, která je založena na důkazech, že mužská obřízka nehraje roli při prevenci rakoviny děložního hrdla nelze provést žádnou změnu, tedy na základě neprůkazných a pochybných důkazů studií Castellsaquého.
Karcinom děložního čípku je způsoben pohlavně přenosným virem, a může být aktivován příhodnými faktory, které mohou být pod kontrolou jednotlivce a to je, časná sexuální aktivita, více sexuálních partnerů a neochota používat kondomy, to zvyšuje riziko nákazy virem HPV. Kouření, užívání antikoncepčních pilulek a vícenásobný počet přirozených porodů též může zvýšit riziko vzniku karcinomu děložního čípku. Ženy mají povinnost chránit samy sebe tím, že zdravým chováním budou předcházet rakovině děložního hrdla. Proto je třeba ženám poskytnout osvětu, aby se mohly lépe chránit před infekcí virem HPV.
Lékařská profese má rovněž povinnost provádět pravidelná vyšetření pomocí stěrů na děložním hrdle a na světě jsou k tomu k dispozici novější a lepší testy na virus HPV. Potěr octem přiměje infikované tkáně, že zbělají. Pochvu je možné potřít octem a vizuálné zjistit, zda je infikována. Lepší a méně nákladnější test si už nelze představit.
Mužská obřízka nezajišťuje ochranu před infekcí virem HPV. V nejlepším případě jde pouze o mírné snížení rizika. I kdyby bylo prokázáno, že je efektivní, tak se zdají být obtíže ohledně provádění celosvětové masové mužské obřízky nepřekonatelné.
Pro to také existují právní a etické překážky. Virus HPV se vyskytuje u sexuálně aktivních starších lidí. Není to nemoc dětství. Dětská obřízka by měla být prováděna pouze ve velmi vzácných případech u nemocí dětí, při kterých selhala konzervativní léčba. S ohledem na prevenci chorob dospělých by rozhodnutí mělo být odloženo, aby se mladý muž mohl rozhodnout sám za sebe.
Mužská obřízka odstraní nezastupitelnou fungující lidskou tkáň z pohlavních orgánů a tak je porušeno zákonné právo člověka na jeho tělesnou integritu. Obřízka by měla být prováděna ve prospěch jednotlivce a ne ve prospěch někoho jiného. Rodiče ve skutečnosti nemají žádné etické oprávnění dát souhlas k neterapeutickému vyříznutí lidské tkáně u dětí. Než je obřízka provedena, je nutné k tomu dát souhlas. A ten bude obtížné získat i u dospělých mužů. Předkožka je erotogenní tkáň. Dospělí muži mohou být ochotni se vzdát evidentního sexuálního potěšení v mírné naději, že to sníží riziko nákazy virem HPV u jiných.
Spolu s osvětou a zavedením testování na virus HPV je nejlepší naděje, že se podaří dostat tu rakovinu děložního hrdla pod kontrolu. Též k tomu přispěje zavedení vakciny, která je už testována ve třech studiích.
(Ten článek je už 15 let starý, takže jsou už dávno k dispozici vakcíny nejen pro děvčata, ale poslední dobou jsou též k dispozici i vakciny pro chlapce. Redakce PNVT).