Původ
Mnoho odkazů na obřízku lze nalést v posvátných knihách křesťanství.
Profesor Sami Aldeeb, specialista na globální obřízku vysvětluje původ této praxe.
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=AA6_d_oQovE
Je zajímavé si všimnout, že někteří představitelé křesťanství tvrdili, že obřízka umožňuje kontrolovat sexualitu průměrného člověka.
Koptský teolog Ibn al-Assal viděl v praxi obřízky tento užitek: "Někteří lékaři v souladu s filosofy tvrdí, že obřízka oslabuje nástroj rozkoše a to je všeobecně žádoucí."
Tomáš Aquinský napsal, že obřízka je způsob, jak oslabit "chtíč dotyčného orgánu."
Zdůrazňuje to skutečností, že Bůh zavedl "znamení smlouvy" na penisu a ne na hlavě, poněvadž na penisu to snižuje tělesnou touhu, která je v tomto orgánu, protože "obřízka snižuje intenzitu tělesného potěšení."
Zrušení obřízky Pavlem z Tarsu
"Křesťanům jejich posvátné knihy zakázaly tělesnou obřízku a ta byla nahražena obřízkou srdce a křtem. Církevní otcové tvrdí, že obřízka těla je v rozporu se zásadou dokonalosti Božího stvoření a ten, kdo se nechá obřezat z náboženského důvodu se tak dopouští smrtelného hříchu"
"Pavel z Tarsu opravdu zrušil závazek obřízky a ten je nahražen vírou v Ježíše. Píše ( Gal 2 ; 16, 21 ) "Víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem, na základě skutků přikázaných Zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom dosáhli spravedlnosti vírou v Krista a ze skutků Zákona. Vždyť ze skutků Zákona nebude nikdo ospravedlněn. Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze Zákon, byla by Kristova smrt zbytečná."Dále píše: (Řím 4; 13) "Zaslíbení, že dostane svět za dědictví, nebylo dáno Abrahámovi a jeho potomstvu na základě Zákona, nýbrž na základě spravedlnosti z víry."
Podle Lukáše byl Pavel na Jeruzalémském koncilu schopen přesvědčit ostatní vůdce křesťanských komunit, že konvertité nemají být obřezáni. Tím byla zajištěna univerzalita křesťanského poselství.
Pavel z Tarsu
"Aniž bychom se pouštěli do složitých teologických debat, tak Pavlovo stanovisko lze shrnout do těchto čtyř pasáží:
"Římanům 2 ; 28 - 29
Pravý Žid není ten, který je jím navenek a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. Pravý Žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoliv literou Zákona, ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha."
" 1. Korinťanům 7 ; 19
Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání."
Galaťanům 5; 2 - 4
Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. Znovu dosvědčuji každému, že ten, kdo se dá obřezat, je zavázán zachovávat celý Zákon. Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít k ospravedlnění na základě Zákona, pozbyli jste milosti:"
Titovi 1 ; 15
Čistým je vše čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím není nic čisté. Jejich rozum a jejich svědomí jsou poskvrněny."
Můžeme velmi zjednodušeně říci, že Kristovi následovníci byli ohledně obřízky rozděleni do dvou hlavních skupin:
*První skupina byla židovského původu a byli známi jako nazorejci. Ti viděli v obřízce povinost a podmínku pro spásu.
*Druhá skupina byla pohanského původu a ti byli známi jako křesťané. Byla to skupina, kterou vedl Pavel. Ten viděl obřízku jako jednoduché znamení, které nejenže vůbec nic nepůsobí, ale je dokonce pro víru škodlivé, poněvadž působí rozchod s Kristem.
Tento postoj k obřízce byl jednak logickým důsledkem Ježíšova učení, za druhé v tom byla taktika: umožnilo to konverzi pohanů, pro které byla obřízka nepřijatelná. Byla to nakonec Pavlova skupina, která zvítězila. Ale poslední dobou začíná tato skupina ztrácet půdu pod nohama, poněvadž se dostala pod nápor takzvaných křesťanských fundamentalistů.
Dnes
Obřízka je dnes praktikována v koptské církvi v Egyptě, v Etiopské církvi a v mnoha křesťanských komunitách v Libanonu a na blízském východě. Vzhledem k tomu, že je to praxe společná pro všechno ostatní obyvatelstvo nebyla nikdy viděna jako popření křesťanství a návrat k judaismu.
Pak je tu ještě debata mezi americkými křesťany. Tam stejnou měrou jako sociální a údajné hygienické důvody, "hrál velkou roli v šíření této praktiky explicitní nebo implicitní doslovný výklad bible.
A tak bez ohledu na to, jak je v USA obřízka zdůvodňována, je tam náboženský faktor vždy přítomen. Pod zdánlivým racionálním lékařským zdůvodněním je tam ukryto náboženské ospravedlnění, které je součástí buď vědomé nebo nevědomé americké kulturní scény. Přímo přímého nebo nepřímého vlivu náboženství jsou tam křesťanská fundamentalistická hnutí a mnozí protestanští kazatelé otevřeně podporují obřízku a při tom se zaštiťují náboženskými argumenty. Toto hnutí věří, že Bible je přímo zjevená Bohem a bere ji naprosto doslovně. Tvrdí, že je v ní přesná pravda a tak nedělají vůbec rozdíl mezi Starým a Novým Zákonem.. A tak, když byla s Abrahámem sjednána obřízka, tak to platí pro všechny následovníky, kteří se k němu hlásí. Bůh ji přece nemohl nařídit, pokud by nebyla dobrá pro muže. Toto hnutí otevřeně podporuje Židy a to i na politické scéně. O těchto věcech však neuvidíme ani náznak u Martina Luthera, zakladatele protestantismu. Jak tedy takový trend vznikl?
Jim Bigelow, pastor a psycholog, odpůrce obřízky, napsal, že to zpočátku vzniklo jako konkurence mezi nábožníky a lékaři. S rozvojem medicíny a se schopností léčit stále více chorob získávali lékaři v očích veřejnosti stále větší prestiž než nábožníci. A když lékaři zavedli obřízku jako prostředek k redukci masturbace, když tvrdili, že masturbace je příčinou mnoha chorob, nábožníci se chopili příležitosti, aby potvrdili svou pozici tím, že začli tvrdit: "Nevěděli jsme my dříve než lékaři, že je obřízka užitečná? Bůh má pravdu, když vyžaduje obřízku po Abrahámovi a jeho následovnících:" A tak fundamentalisté využívali dobové lékařské nálezky k dokazování, že Bible je svatá kniha zjevená Bohem, a že je přesnější než medicina.
A tak někteří lékaři, kteří toužili po tom, aby zároveň jedli ze stolu mediciny a náboženství spojili s fundamentalisty. Tento vztah dobře funguje i se Židy a muslimy.
Obřízka Ježíše