U údajného vztahu mezi "nedostatkem obřízky" a rakovinou genitálu bylo určeno jako příčina smegma a s tím smegmatem působící patogen. Ohledně tohoto smegmatu byly provedeny pouze dvě histologické studie a to smegma bylo dle těch studií zcela neškodné. Smegma se skládá z fyziologického transudátu, to je přirozené od epitelu vznikající tekutiny, která se smísí z výměsky prostaty, semenných váčků, mucinů ze žláz močové trubice a obroušených kožních buněk.

 

    Hypotéza,  že je to smegma karcinogenní byla poprvé formulována v roce 1932 obřízkovým obhájcem Dr Abrahamem L Wolbrastem. Dr Wolbrast také věřil, že ta obřízka zabraňuje epilepsii. Na počátku 20. století byly totiž záškuby dětí při masturbaci mylně pokládány za epileptické záchvaty. Dr Wolbrast napsal: "obřízka snižuje sklon k masturbaci a dalším reflexním jevům lokálního podráždění."  Stanoviska Dr Wolbrasta k obřízce sdíleli i jiní autoři jako například Dr Peter Charles Remondino a Dr Abraham Ravich.

 

     V té době nebyly provedeny na to téma žádné laboratorní vyšetření. Avšak hypotéza Dr Wolbrasta o smegmatu si našla cestu do předních lékařských učebnic. V padesátých letech minulého století bylo provedeno několik pokusů při prověřování této hypotézy při nichž bylo koňské smegma vstřikováno do ran u myší. Objevily se i klinické studie při nichž bylo to smegma zavedeno subkulturárně a intravaginárně. Nebyly však při tom zjištěny žádné karcinomy.

 

     Hypotéza o smegmatu byla v roce 1963 vyvrácena detailní studií od Reddyho. On učinil závěr: "víra, že je lidské smegma karcinogenní nebyla prokázána." Preston došel v roce 1970 ve své studii tehdy dostupné literatury k závěru, že existuje jen málo důkazů o souvislosti mezi nedostatkem obřízky a rakovinou penisu, rakovinou děložního hrdla a rakovinou prostaty. Leitch došel v Austrálii ke stejnému výsledku.

 

     Gelli uvedl v roce 1978, že v USA dojde každý rok k více úmrtím kvůli obřízce kojenců a dětí než k úmrtí na rakovinu penisu, která se týká starých mužů nad 70 let.

 

     Boczko s kolektivem  nalezl četné zprávy o rakovině penisu obřezaných mužů a vyvrátil tak jasně nepravdivé tvrzení Dr Wolbrasta o ochranné fukci obřízky ohledně rakoviny penisu.

 

     Dr Edward Wallerstein ve své knize: "Obřízka, americký zdravotnický blud" napsal:

 

     "Pokud by měla dětská obřízka snížit počet rakoviny penisu, mohli bychom očekávat, že ve srovnání s neobřezaným obyvatelstvem bude nalezeno jen málo případů rakoviny penisu u neobřezaných národů. Žádný takový rozdíl nelze pozorovat."

 

     Dr Wallerstein popsal, že v jednotlivých letech mezi roky 1966 a 1972 byl počet rakoviny penisu v USA, kde všichni narození chlapci byli v té době obřezáni byl 0,8, ve Finsku to však bylo 0,5, v Dánsku 0,9 a v Norsku a Švédsku 1,1, tedy v zemích, kde je obřízka extrémně vzácná. Žádný z těch rozdílů nebyl statisticky významný. Ve stejné době měli jak v USA tak ve Francii stejnou míru 0,3 úmrtnosti na rakovinu penisu.

 

     V roce 1980 byl zjištěn vztah mezi přítomností lidského papilomaviru (HPV) a genitální rakovinou. Hellberg s kolektivem (1986)

prokázal, že zneužívání tabáku je dalším rizikovým faktorem pro vznik rakoviny penisu. Poland identifikoval v roce 1990 lidský papilomavirus typu 16 a 18 jako příčiny rakoviny děložního hrdla a penisu. Rakovina děložního hrdla má epidemiologické podobnosti s pohlavními chorobami. Lidský papilomavirus se přenáší pohlavním stykem. Byly zjištěny sekvence DNA u HPV u více než 50% zkoumaných rakovin děložního hrdla v roce 1989.

 

    V únoru roku 1996 zástupci American Cancer Society ve svém dopise American Academy of Pediatrics:

 

    "American Cancer Society nepovažuje rutinní obřízku jako přípustné účinné opatření k tomu, aby se zabránilo těmto rakovinám genitálií. Význam, který se týká vzoru stavu obřízky pasrtnerů žen s rakovinou děložního hrdla je metodicky vadný, zastaralý a není brán lékařskou komunitou vážně."

 

 

 

 

     V roce 1993 publikoval Christofer Maden PhD s kolektivem jednu studii, ve které bylo dotazováno 110 mužů s rakovinou penisu, při které bylo dotazováno 110 mužů s rakovinou penisu, která jim byla diagnostifikována od ledna 1979 do roku 1990. Z těchto mužů bylo 22 obřezáno hned po narození, 19 v pozdějším životě a 69 nebylo obřezáno. U obřezaných mužů se rakovina penisu obvykle nachází na obřízkové jizvě. V zemi, kde je ta obřízka extrémně vzácná, ve Finsku je velmi nízký výskyt rakoviny penisu.

 

     Proto se jedná o kategoricky falešný závěr, že by ta obřízka mohla eliminovat vznik rakoviny penisu, i když toto tvrzení bylo nonšalantně podporováno v dokumentárních pořadech Dr Schoena, Dr Wiswella a Dr Weisse. Ve skutečnosti tyto údaje naznačují, že to jsou jiné faktory včetně kouření, genitálních vředů a více než 30 sexuálních partnerů, co zvyšuje riziko rakoviny penisu. 

 

     U Dr George Denninstona je citováno:

 

     "Rakovina penisu je extrémně vzácná a doživotní riziko jejího vzniku se pohybuje mezi 1/600 a 1/1 300. Postihuje zejména staré muže. I v případě, že by ta obřízka mohla rozvoji té rakoviny penisu zabránit, čemuž však není, bylo by potřeba tisíce amputací předkožky na jeden případ rakoviny penisu. Tisíc kojenců by bylo zmrzačeno a několik by jich při tom zemřelo, aby se zabránilo jedinému případu rakoviny penisu. Kdo by takto chtěl prezentovat amputaci předkožky jakoby z vědeckého důvodu?"

 

     Ve svém prohlášení z roku 1996 kanadská pediatrická společnost poznamenala:

 

     "Cadman, Gafni a McNamee spočítali, že náklady na obřízku 100 000 kojenců mužského pohlaví jsou 3.800.000 $

  a že tato opatření by zabránila pouze dvoum rakovinám penisu. Náklady na prevenci by tak byly 110x vyšší než náklady na léčbu."

 

     Existuje mnoho zdokumentovaných případů rakoviny penisu u obřezaných mužů. Aby se snížilo riziko rakoviny penisu, je mužům jako nejlepší doporučováno, aby rozumně dodržovali základní hygienické návyky, provozovali odpovědné sexuální chování a aby se vystříhali zneužívání tabáku.

 

     Historie mýtu o rakovině penisu od Fleisse a Hodgese byla uveřejně v časopise British Medical Journal.

 

     Karcinom se po obřízce může vyskytnout na obřízkové jizvě. Příčina toho je neznámá. Dá se předpokládat, že ta tkáň na obřízkové jizvě je méně odolná proti průniku viru HPV, který pak provede převod HPV do lidských buněk a tak se spustí růst neoplasmy. Vedle dalšího výzkumu je zapotřebí určení etiologie rakoviny po obřízce.

 

 

 

 

     American Cancer Society zveřejnila v červnu roku 1999 pětidílné prohlášení ohledně doporučení k rakovině penisu, Obřízka, aby se snížilo riziko vzniku rakoviny penisu je v něm považována za zbytečnou. ACS vyjmenovává jako rizikové faktory HPV, kouření a fimózu. Sexuálně aktivní dospělí muži by si měli nechat svou fimózu ošetřit.

 

     ACS uvádí, že ta rakovina penisu je v Evropě a Severní Americe extrémně vzácná. Tato rakovina se vyskytuje pouze u  12 ze 100 000 mužů. Ta rakovina se často vyskytuje až po dosažení 50 let, ve vzácných případech může nastat i dříve.

 

 

 

 

     Nově vyvinutá HPV bi-valent vakcína proti papilomavirům poskytuje ochranu proti všem formám anogenitální rakoviny, včetně rakoviny penisu a je k dispozici už několik let. Obřízka vůbec nebrání proti rakovině penisu. I kdyby tomu tak bylo, tak už to není nutné, protože je k dispozici účinná vakcina proti HPV.

 

 

 

 

     Hypotéza, že vznik rakoviny děložního hrdla může být způsoben smegmatem z mužské předkožky byla vynalezena americkým lékařem Ernstem Wynderem v roce 1954. Jeho studie se prokázala jako nepravdivá, protože většina pacientek s rakovinou děložního čípku, které zkoumal, nesprávně uvedlo, že jejich manželé byli intaktní. Ty ženy neměly vůbec tušení (situace v USA obvyklá), zda jsou jejich muži obřezáni nebo ne. Odpověděly tak, jak se domnívaly, že to lékař chce slyšet. Dr Wynder v roce 1960 uznal, že udělal chybu a dva roky na to byla ta hypotéza, že obřízka může chránit před rakovinou děložního hrdla i formálně vědecky vyvrácena Dr Sternem.

 

     ( Tu je třeba se Dr Wyndera zastat. Tu hypotézu nevymyslel on ale Dr Abraham Ravich.

 

 

                             

 

                             

 

                              

                 

 

     

 

         Dr Ernst Ludwig Wynder (1922 - 1999) se narodil do židovské rodiny v Německu, v roce 1938, když mu bylo 16 let jeho rodina, když to ještě bylo možné, přestěhovala kvůli nacistické perzekuci do USA. Ještě jako student medicíny si všiml vztahu mezi kouřením a rakovinou plic, což mu později přineslo proslulost. Když se dověděl o mýtu Dr Raviche, tak se toho zpočátku chytl, a také to začal zkoumat. Jenže po 6 letech uznal, že se v tomto dopustil omylu. Dr Wynder se zachoval jako pravý vědec a v žádném případě ho nelze stavět do stejné řady s proobřízkovými  fanatiky. Redakce PNVT)

     

     Stern a Neely přezkoumali některé výzkumy na toto téma:

 

     "Vzhledem k tomu, že bylo dáno doporučení, že obřízka by měla být používána jako preventivní opatření proti rakovině děložního hrdla, jsme hledali další potvrzení té hypotézy. Skoro ideální byla populace zdravých žen, které přišly do zařízení pro detekci rakoviny, kdy ta populace byla rovnoměrně rozdělena mezi ženy, jejichž manželé byli obřezáni a ženy, jejichž manželé obřezáni nebyli. Míra detekce rakoviny děložního hrdla u nežidovských žen obřezaných manželů se nelišila od míry u žen nežidovských manželů, kteří obřezáni nebyli. Dále bylo zjištěno, že používání kondomů u manžela, čemuž je připisován stejný efekt jako obřízce, protože blokuje kontakt mezi smegmatem a děložním hrdlem nemá žádnou souvislost mezi rozdílnými počty rakoviny děložního hrdla."

 

     Ho s kolektivem prokázal, že kofaktory jako je tabakismus může usnadňovat průnik lidského papilomaviru HPV do slzničních buněk děložního hrdla. Ho s kolektivem také zdůraznil, že vysoká hladina antioxidantů může zajistit ochranu v krevním séru. Je však potřeba dalších studií, aby byl takový ochranný účinek skutečně prokázán.

 

     Walboomers tvrdí, že DNA HPV byla detekována u více než 99,7% případů rakoviny děložního hrdla. Dle toho je infekce lidským papilomavirem HPV nezbytnou podmínkou vzniku rakoviny děložního hrdla.

 

     Známé etiologie - příčiny rakoviny děložního hrdla jsou: příliš časný začátek vzniku sexuální aktivity, velký počet různých sexuálních partnerů, kouření a přítomnost HPV. Na základě dostupných důkazů z lékařské vědy vyplývá, že tvrzení, že existuje souvislost mezi rakovinou děložního hrdla a přítomností předkožky u mužského partnera bylo nesprávné.

 

 

 

 

     V roce 2002 The New England Journal of Medicine otiskl článek od Castelsaguého a jeho kolegů. V tom článku se tvrdí, že se prokázalo, že ta obřízka snižuje riziko infekce virem HIV u ženské partnerky. Ten produkt byl ostře kritizován kvůli četným metodologickým chybám, byl v rozporu s jinými publikovanými studiemi i jinými výzkumnými zprávami od stejných autorů, které tvrdí, že u sexuálních partnerů byly nalezeny různé typy HPV. To bylo hlášeno v předstihu redakci New England Journal of Medicine. Zveřejnění tohoto chybného článku může být důsledkem edičních problémů.

 

     Viz též stanovisko NOCIRCu: "Další informace o rakovině děložního hrdla a obřízce.

 

     Menszer s kolektivem prokázal, že je to genetika a ne mužská obřízka, co je odpovědné za nízký výzkum karcinomu děložního hrdla u židovských žen. Hypotéza, že židovské ženy trpí méně častěji rakovinou děložního hrdla proto, že jejich manželé jsou obřezáni je v rozporu s těmito zjištěními.

 

      je to, čeho je proti infekci lidským papilomavirem HPV potřeba, ale není to to výhradní, čímž se dá zamezit rakovině děložního hrdla. To bivalentní očkování však nabízí velmi významnou ochranu proti infekci HPV. Po úspěšném testování se očekává, že to očkování sníží počet infekce HPV a s tím související související rakoviny děložního hrdla na níž je poměrně velká úmrtnost. (Tato bivalentní vakcina proti HPV, aktivní proti typu 16 a 18 a další tetravalentní, která je účinná proti typu 6, 11, 16 a 18, jsou k dispozici v Evropě od roku 2007. Redakce BVJ) Nikdy nebylo prokázáno, že by ta mužská obřízka poskytovala nějakou skutečnou ochranu proti infekci HPV u partnerek obřezaných mužů. Ale i kdyby tomu tak bylo, tak by ta obřízka byla stejně zbytečná, protože tu ochranu poskytuje nové očkování.

 

     Viz také: Karcinom děložního čípku: skutečné příčiny a skutečná léčba

 

 

 

 

     Dnes už víme, že mezi hlavní rizikové faktory u obou typů rakovin, jak rakoviny penisu tak rakoviny děložního hrdla patří tabakismus, jímž se šíří karcinogeny pomocí krevního oběhu po celém těle a stejně tak přítomnost lidského papilomaviru HPV, který je přenášen sexuální aktivitou.

 

     Dr Abraham Wolbrast svými proklamacemi ve dvacátých a třicátých letech minulého století, že ta obřízka zabraňuje rakovině penisu a které se ukázaly jako nepravdivé, podvedl na několik desetiletí (americkou) lékařskou veřejnost. Ta obřízka nezabraňuje ani rakovině penisu ani rakovině děložního čípku u partnerek obřezaných mužů.

 

     Nová vakcina proti lidskému papilomaviru HPV chrání proti oběma typům rakoviny, jak rakoviny penisu, tak rakoviny děložního čípku. Strach z rakoviny proto nemůže být zneužíván pro ospravedlnění praxe mužské obřízky.

 

 

 

 

     S praxí mužské obřízky je spojeno mnoho mýtů. Ukazuje se, že ty mýty byly většinou vymyšleny obřezanými lékaři, kteří tak vnitřně uspokojili své vnitřní psychické potřeby spojené s jejich obřízkou. Tento článek se zabývá mýtem, že by ta mužská obřízka mohla zabránit rakovině penisu.

 

 

 

 

     Lidskou předkožku a její odstraňování obklopuje mnoho mýtů. Ty mýty, které se vyskytují ve společnosti a někteří je mají za pravdu, tak podporují škodlivou praxi amputace předkožky. Mýtus, kterým se tento článek zabývá, byl vymyšlen jediným lékařem.

 

 

 

 

     Tím lékařem byl Abraham Leo Wolbrast, prominentní New Yorský lékař z počátku 20. století, který v roce 1914 poprvé vystoupil jako nadšený zastánce univerzální obřízky a brzy po jeho vystoupení začly počty obřízek v USA kvůli prevenci rakoviny rapidně stoupat. A to se stalo v době, kdy bylo ještě dlouho do objevu DNA, takže tehdy ještě byly pravé příčiny rakoviny neznámé.

 

     Dr Wolbrast napsal dopis, který byl následován článkem, uveřejněným v časopise Lancet v roce 1932 ve kterém on předstíral, že dokázal, že ta obřízka poskytuje absolutní ochranu proti rakovině penisu. Ten článek pak byl kvůli tehdejší neznalosti pravé etiologie - příčiny nemoci, jakou byla rakovina široce přijímán a tak byly nepravivé informace, které obsahoval zahrnuty do mnoha lékařských učebnic.

 

     Ta tvrzení Dr Wolbrasta o obřízce jako ochraně před rakovinou jsou nepravdivá. Girgis s kolektivem prokázal v roce 1973 tu rakovinu u obřezaných židovských mužů. Bozsko a Freed prozkoumávali literaturu a v roce 1979 publikovali o četných případech rakoviny u obřezaných mužů. Maden s kolektivem v roce 1993 popsal 41 případů rakoviny penisu u obřezaných mužů. Rogus popsal v roce 1987 rakovinu penisu u muže, který byl obřezán hned po narození. Cold s kolektivem popsal případ rakoviny penisu u obřezaného muže, který byl kuřák.

 

 

     V polovině 20. století mnoho výzkumníků spekulovalo o tom, pravděpodobně pod vlivem falešných démonizačních obvinění předkožky od Dr Wolbrasta, že je smegma karcinogenní. Bylo provedeno několik pokusných studií na zvířatech, ale nebylo nalezeno žádné spojení mezi tek smegmatem a rakovinou.

 

 

     Ve dvou článcích, které byly zveřejněny v roce 1970 se dospělo k závěru, že v podstatě pro tu obřízku neexistuje žádný důvod. Dr Leitch doporučil pro prevenci rakoviny penisu věnovat pozornost osobní hygieně. Podobně argumentoval i Dr Preston, který na základě epidemiologických důkazů tvrdil, že je nutná hygiena a že nedostatek obřízky není rizikovým faktorem rakoviny penisu.

 

 

     Smegma není nic jiného než směs exfoliovaných kožňích buněk a sekretů z prostaty a semenných váčků. Není vůbec žádný důvod se domnívat, že je tento přírodní produkt těla karcinogenní.

 

 

 

 

     Existují tři rizikové faktory. V roce 1980 byly identifikovány infekce virem lidského papillomu a tabák. Též přítomnost genitálních bradavic - i tu je souvislost s HPV byla identifikována jako rizikový faktor. DNA viru HPV byla detekována v rakovinných buňkách penisu a tak je infekce  HPV považována za významný rizikový faktor. Výzkum též ukazuje, že je vzájemný vztah mezi spotřebou tabáku v jakékoliv formě a penilní rakovinou. Též mužská obřízka se jeví jako rizikový faktor pro rakovinu penisu. To je úplně v rozporu s nepravdivými tvrzeními Dr Wolbrasta, že ta obřízka zabraňuje vzniku rakoviny penisu, protože obřízková jizva je příhodným místem pro tvorbu rakoviny. Bissada s kolektivem prokázal, že se ta rakovina tvoří právě na obřízkové jizvě.

 

 

 

 

     Pouhá přítomnost předkožky není rizikovým faktorem pro vznik rakoviny penisu ale za rizikový faktor je považován nedostatek hygieny. Fimóza - nestažitelná předkožka u dospělých je též rizikovým faktorem. Snad proto, že je kvůli ní obtížná hygiena penisu. Karcinogeny z tabáku se mohou akumulovat na předkožce. Také viry HPV se mohou hromadit pod nestažitelnou předkožkou. Ale ta obřízka tu není správně indikována. Ošetření obřízkou je zastaralý způsob, protože dnes existuje mnoho lepších a neinvazivních metod pro to, aby ta předkožka byla stažitelná.

 

     Americká lékařská asociace uvedla, že praktikování obřízky jako preventivního opatření kvůli rakovině penisu není odůvoditelné, protože to onemocnění je vzácné a navíc se vyskytuje až v pokročilém věku. American Cancer Society vysvětluje:

 

     "Většina odborníků se shoduje, že obřízka by neměla být doporučována jako prostředek prevence rakoviny penisu."

 

 

 

 

     Obřízka ovlivňuje lidské chování. Mnoho mužů pochází z obřízkové kultury a kvůli své obřízce mají s vysokou pravděpodobností zvláštní emociální problémy. Obřezaní lékaři mají tendenci se chovat jinak než běžní lékaři. Obřezaní muži, kteří jsou lékařemi mohou používat pseudovědu na ospravedlnění té mužské obřízky. Mýtus, že obřízka chrání před rakovinou penisu se často u takových lékařů vyskytuje. Dr Abraham Wolbrast a Dr Abraham Ravich, kteří obhajovali tu obřízku jako prevenci rakoviny penisu, prostaty a děložního čípku jsou takovými příklady z počátku a poloviny dvacátého století. Tu prevenci si vzali za záminku pro provádění obřízek. Toto falešné démonizační obvinění předkožky pramení z psychologické potřeby některých obřezaných mužů.